«

»

Bře 08

Hodžó undó 2: Nigirigame

V druhém díle našeho náhledu do posilování v okinawském karate se budeme věnovat vázám nigirigame.

Rád bych se držel přibližně pořadí, ve kterém se začínající karatista seznamuje s posilovacími nástroji v okinawském hodžó undó, a proto tento článek bude právě o nigirigame. Kató sensei nám vždy říkal, že základní tři nástroje nezbytné pro začátečníka jsou číší (viz minulý článek), makiwara a právě tyto dvě nádoby. Vzhledem k tomu, že makiwaru jsem popsal v samostatném článku již dříve (zde), v seriálu o hodžó undó ji vynechám.

Slovo nigirigame je složeno z výrazu nigiru – sevřít, mačkat a kame – hliněná nádoba (obvykle k uchovávání potravin atp., nikoliv váza). Tento výraz se v závislosti na rjúha a jednotlivých učitelích zažil pravděpodobně nejvíce, na Okinawě se však také můžeme setkat s prostým označením kámí (okinaw. dialekt pro kame), nebo i Sančingámí. Posilování s nigirigame se totiž často odehrává v sančindači a držení těla, dech i použití tandenu (spodního břicha) vykazuje s kata Sančin mnoho společných rysů. Stejně jako tréninková metoda jsou i nádoby samotné původem samozřejmě z Číny, kde se používají ke skladování potravin, či alkoholu. Vzhledem ke své dostupnosti se jako tréninková pomůcka nejčastěji využívají nádoby od vína Shaoxing (jap. Šókóšu), které bylo a stále je velmi snadné si opatřit díky k obchodním stykům a krátké vzdálenosti mezi Japonskem (Okinawou) a Čínou. V čínských restauracích po celém Japonsku jsou nigirigame vlastně odpadem a bývají naházeny na hromadě na dvorku za podnikem, odkud si po slušném požádání můžete vybrat svůj cvičební pár. Zatím jsem se nesetkal ani s neochotou a ani jednou si majitelé restauraci za mnou vybírané kame nevzali žádné peníze, ačkoliv jsem jim to zdvořile navrhnul.

Tvar, velikost či hmotnost se neřídí prakticky žádnými pravidly a stejně jako u ostatních posilovacích nástrojů je lepší mít k dispozici více druhů a ty obměňovat. Výhoda nádob od Šókóšu je v tom, že ačkoliv mívají různé velikost a hmotnost, průměr hrdla je vždy přibližně stejný a tudíž vhodný k úchopu. Obvyklá cvičební nádoba může mít kolem 6 – 8 kg a takto těžká je ideální pro základní cviky, chůzi a jednoduché zvedání. Lehčí vázy (4 – 5 kg) se hodí nejen jako pomůcka pro úplné začátečníky, ale pokročilí mohou s menší kame provádět složitější pohyby, kdy se snaží pomocí úchopu za hrdlo udržet vázu ve vodorovné poloze a nacvičovat s ní přímo techniku karate (např. hiki-uke). Extrémem jsou pak nigirigame nad 10 kg, které ačkoliv výrazně posílí úchop při základním cvičení, jsou zcela nepoužitelné ve složitém nácviku techniky.

Samotné cvičení s nigirigame není primárně určeno k posilování prstů, ačkoliv se tak může na první pohled jevit. Trénink s touto pomůckou donutí cvičence uvolnit ramena a soustředit se na prsty, dlaň a zápěstí, ale především zlepšuje držení těla a celkovou stabilitu postoje. Soubor cvičení unsokuhó (postoje, přesuny) tak získá nový rozměr a každá odchylka, nepřesnost v postoji či křivá záda jsou nemilosrdně potrestána vychýlením z rovnováhy. V rámci obměňování zátěže je pak možné si nigirigame dosypávat pískem, vzhledem k charakteru cvičení je tato praxe spíše neobvyklá. Stejně jako u ostatních nástrojů v okinawském hodžó undó (snad vyjma kongókenu) je v našem zájmu vykonávat větší počty opakování s lehčí vahou spíš, než krátká cvičení s příliš těžkým nářadím. Traduje se, že na Okinawě bylo běžné si hrdla nádob pomazávat vepřovým sádlem a donutit se tak k maximálnímu vypětí při úchopu. Taková úprava je zajímavým doplňkem tréninku a při tom cviky samotné nijak neutrpí a jejich princip a důvod zůstane zachován, zatímco u pouhého přetížení (při dosypání pískem) téměř vždy dojde k nežádoucímu zatínání a zvedání ramen.

Autor: Jan Čech